Někdy jsme pro některé prostě “příliš”.

Pro některé jste možná “příliš”…

Možná to znáte i Vy. Stačí být víc sama sebou – o něco tišší, upřímnější, citlivější, nebo naopak výraznější a hlasitější – a už možná slyšíte, že jste moc, že jste “příliš”. A někdy nikdo ani nepromluví, ale mohou to být pohledy, mlčení, způsob reakce, kdy cítíte, že „něco“ je na Vás příliš a moc.

👩 příliš rychlá a akční – „co kdyby sis to nejdřív rozmyslela, než všechny vyjančíš“,

👩 moc pomalá, rozvážná – „proč se s tím tak crcáš, prostě udělej první věc, co tě napadne a hotovo“,

👩 moc hlasitá – „taky musíš pořád být slyšet, že?“,

👩 moc tichá – „tak kdy už k tomu taky něco řekneš“,

👩 příliš cílevědomá a ambiciózní – „ty kariéristko“,

👩 málo cílevědomá – „no tobě je to snad jedno“,

👩 moc kritická a přímá – „taky hned musíš na všem najít hned mouchy?!“,

👩 moc taktní a jemná – „nechoď pořád kolem té horké kaše“

Kolik z těchto slov na Vás někdy sedělo? A kolik jste jich časem přijala jako něco, co je třeba potlačit? Abyste vyhovovala? Abyste zapadla a byla přijata?

Chtěla jste být snesitelnější. A byla jste tím míň pravdivá.

Když se opakovaně setkáváme s tím, že jsme „moc“, často se začneme přizpůsobovat. Zmenšujeme se. Upozaďujeme se. Stáváme se uhlazenější verzí sebe sama. Verzí, která je méně vidět, méně cítit, méně bolí – a možná i méně inspiruje.

Ale jaká je cena? Ztrácíme barvy. Ztrácíme vnitřní hlas. Ztrácíme sami sebe. A dost možná si to časem přenášíme i do našeho psychického a fyzického zdraví… (tedy aspoň v mém případě to takto probíhá).

A co když se na tohle můžeme podívat z různých úhlů pohledu?

Náš život vnímáme skrze optiku naší zkušenosti, našich přesvědčení, našich kvalit a schopností. A proto i to, že jsme “příliš” nemá jen jeden pohled.

Lumina Spark psychometrika s pocitem příliš a moc pracuje velmi často. Říká, že když jsme příliš, tak tzv. “přeháníme” některou z kvalit. Zároveň však pracuje se subjektivitou a tím, že právě vnímání té úrovně “příliš“ je vždy subjektivní a záleží na vnímání druhých.

Jak se tedy na to můžete podívat?

Co když to “příliš” je prostě jen něco, co oni neumí vidět nebo…?

Třeba to, že jste příliš nesouvisí s tím, že byste byla vadná.

Možná ten druhý to prostě jen nechápe, protože on to má úplně naopak. Vy jste tichá a máte ráda samotu, zatímco vaše kolegyně neustále štěbetá, povídá si, hlasitě se směje a nechápe, proč vy se jako nechcete zapojit? V Lumina slovníku jste pravděpodobně vy spíše introvertní pozorující typ, zatímco ona extrovertní a společenská.

A taky možná toho druhého svou vlastností iritujete, zkrátka ho štvete. V tu chvíli budete příliš, i kdybyste se rozkrájela. Třeba i proto, že on sám by možná něco takového rád uměl nebo…? Variant je mraky, napadá vás nějaká?

A možná to občas skutečně přeženete…

Někdy zkrátka jsme opravdu moc. Své chování přeženeme, reagujeme nepřiměřeně. V mluvě Luminy Spark říkáme, že máme kvalitu “přehnanou”.

Ale není to tak pořád. Prostě jen v některých situacích nám to ujede. A ty situace jsou ty, se kterými si můžete lámat hlavu. Jak mohu pracovat s tím, abych se do přehnaného chování nedostala? Co je ten spouštěč, který mě z jinak logické a otevřené osoby přesune do konfrontační a neempatické mrchy? Nejde o tu kvalitu, ale o to, jak s ní zacházíte.

Být přímá a říkat věci na rovinu je v pořádku. Být však konfrontační za každou cenu a vyvolávat konflikt jen proto, že neumíme řešit konflikt jinak než křikem už je opravdu příliš.

A přitom právě to, co je „moc“, může být dar

Můžeme se na to podívat i tak, že to, v čem jste příliš, v tom pravděpodobně vynikáte. Protože právě tohle „příliš“ je často tím, co nás dělá jedinečnými. Autentickými. Pravdivými. Nezaměnitelnými.

• Moc emocionální? Možná jen výjimečně lidská a otevřená.
• Příliš tichá a uzavřená? Možná jen pečující o svůj vnitřní svět s potřebou ticha.
• Moc taktní? Možná jen výrazně empatická k pocitům druhých a potřebou nezranit.
• Příliš náročná? Možná jen se zdravými hranicemi.
• Moc perfekcionistická? Možná jen potřebující mít věci v pořádku a na svém místě.
• Příliš přímá? Možná jen čestná a jasná.

To, co je pro jednoho moc, je pro jiného přesně to, co hledá.

Závěrečné zamyšlení

Nemusíte být pro každého. Ani se snažit, aby vás měli všichni rádi. Vaše hodnota není v počtu přijetí, ale v mířevnitřního souladu.

Vaše příliš a moc není vaším nepřítelem. Lze jej vnímat jako výhodu, vidět v něm svoji sílu a také zároveň je na něm možné pracovat, pokud jde skutečně o situace, kdy svým příliš ubližujete sobě i okolí.

A teď pár otázek k zamyšlení pro Vás

🌀 Kdy naposledy jste cítila, že jste pro někoho moc?

🌀 Kdy víte, že skutečně jdete do přehnané reakce a chování? Co s tím děláte?

🌀 Kdy naposledy jste si dovolila připustit, že možná nejste moc, ale je to jen váš dar?

💬 Pokud vnímáte potřebu se podělit, napište mi. Do komentáře, zprávy, nebo třeba jen napište odpovědi na papír sami pro sebe.

Nevíte, jak vaše příliš rozklíčovat?

Nevadí. Klidně se mi ozvěte, můžeme se spolu podívat na to, jaké je to vaše téma. Jak vám může pomoci moje vedení a nebo třeba i psychometrika Lumina Spark.

Schůzka je nezávazná a zcela zdarma. Napište mi na email konzultace@lenkastastna.cz nebo si schůzku rovnou rezervujte tady https://calendly.com/lenkastastnakouc/lumina-konzultace

Jste introvertka a ráda byste se potkala s podobně naladěnými ženami? Pak vás zvu také na Neformální networking pro introvertky, který probíhá v Rest&Art Studiu v Mnichově Hradišti.

Společně můžeme jít dál – autenticky, vědomě a v souladu s tím, kým jsme.